Informace k vypouštění odpadních vod

Vážená paní starostko, vážený pane starosto, 
v souvislosti s legalizací studní a odběru vody z nich dochází často i k projednávání problematiky odpadních vod.

Vzhledem k tomu, že v některých sdělovacích prostředcích  jsou zveřejňovány nepřesné a mnohdy i zavádějící  informace k problematice likvidace a vypouštění odpadních vod, dospěli jsme k závěru, že se pokusíme tuto záležitost vysvětlit.

Každý vlastník, resp. uživatel stavby, kdy při jejím užívání dochází ke vzniku odpadních vod, je povinen zabezpečit čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy na ochranu vod.

Pokud není v obci kanalizace pro veřejnou potřebu zakončená čistírnou odpadních vod nebo není napojení nemovitosti technicky možné či ekonomicky únosné, mají majitelé nemovitostí možnost řešit čištění odpadních vod pomocí zařízení určených pro individuální čištění odpadních vod.

Odpadní vody lze buď shromažďovat v jímce – žumpě, nebo je po předchozím čištění vypouštět.

Vypouštět odpadní vody lze pouze na základě platného povolení vodoprávního úřadu, a to:

1. do vod povrchových                                                                  
2. do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout – toto však lze povolit vyjímečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě hydrogeologického posouzení
3. do veřejné kanalizace

Povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení, není nově zavedenou povinností, ale tuto povinnost ukládaly už od roku 1955 dřívější zákony – zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství či vodní zákon č. 138/1973 Sb.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu je tedy již od roku 1955 nelegální – a to bez ohledu na datum 1. 1. 2008.

Dle čl.II bodu 2 platného znění vodního zákona – platnost vydaných, tedy existujících  povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.prosince 2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství,  zanikají nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud již nezanikla uplynutím doby, na kterou byla udělena, byla-li tato doba kratší.

Pro tato vydaná povolení k vypouštění neexistuje žádná výjimka (jako u domovních studní) a tudíž vydaná povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních  zanikají všechna, tzn. i z čistících zařízení pro jednotlivé objekty pro individuální bydlení. Je tudíž nutné zajistit si povolení k vypouštění OV na další období – prodloužením platnosti dosavadních vydaných povolení či vydáním nových.

Povolení vydaná, respektive pravomocná od 1. ledna 2002, platí i nadále.

Jiná situace je u vydaných povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace, která byla povolena tehdy dle § 24 zák.č. 138/1973 Sb., o vodách.

Vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace v současné době podléhá režimu platného znění zák.č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Tudíž znění čl.II bodu 2 platného znění vodního zákona  se na tato vydaná povolení k vypouštění nevztahuje, proto tedy  vydaná povolení  platí i nadále.

Avšak převážně je situace taková, že k čistícímu zařízení  (většinou septiku) není k dispozici žádné povolení. V lepším případě je septik uveden ve stavebním povolení na stavbu hlavní. V takovém případě, lze na stavbu čistícího zařízení pohlížet jako na stavbu povolenou i kolaudovanou. Nutné je však dořešit povolení k vypouštění odpadních vod.

V případě vypouštění do veřejné kanalizace ( nyní správně „kanalizace pro veřejnou potřebu“), tj. do kanalizace která splňuje kritéria § 1 odst. 3 platného znění zák.č. 274/2001 Sb., (tzn. jedná se jednotnou nebo oddílnou splaškovou kanalizaci, na kterou je trvale napojeno alespoň 50 fyzických osob) je potřeba  povolení dle § 18 odst. 3 tohoto cit. zákona.

Povolení k vypouštění lze vydat jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění odpadních vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu – míněno schválenému a platnému kanalizačnímu řádu.

Dle odst. 2 cit. § 18 mohou být kanalizací odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

Vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel (je-li k tomu vlastníkem zmocněn) je dle § 8 odst. 6 povinen s producentem odpadních vod (dále jen „odběratelem“- viz § 2 odst.5)  uzavřít písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod. Tato povinnost vlastníka měla být splněna nejpozději do 31.12.2003.

Pro úplnost uvádím, že na tuto povinnost jsme obce písemně upozorňovali již sděleními ze dnů 15.1.2002, opětovně 14.11.2003 a následně v lednu 2004.

Nesplněním této povinnosti je naplněna skutková podstata správního deliktu dle § 33 odst. 2 písm.b),  za  což  se ukládá pokuta dle § 33 odst. 9 písm. c) do 200 000 Kč.

K vysvětlení pojmů:                                                                                                              
Žumpa je bezodtoková jímka, ve které se splaškové vody z objektu shromažďují. Obsah žumpy je nutné vyvážet ke zneškodnění na čistírnu odpadních vod. Žumpy se nepovažují za vodní díla, a proto vodoprávní úřad k žumpám nevydává povolení k vypouštění odpadních vod. Majitel žumpy musí mít pouze stavební povolení a pro účely prokázání zajištění pravidelného vyvážení žumpy na čistírnu odpadních vod by si měl uchovávat příslušný doklad (např. faktura).

Septik - funguje jako usazovací nádrž, navíc v něm dochází k částečnému odstraňování organických látek bez přístupu vzduchu a na dně pak dochází k postupné anaerobní stabilizaci kalu. Optimální čistící účinky bývají při době zdržení 3 dny a specifický účinný prostor septiku pro 1 připojeného obyvatele má být orientačně 0,6 m3, avšak celkový účinný prostor nesmí být menší než 3 m3 .

S ohledem na jeho čistící účinek a dle ČSN 75 6402 je septik přijatelný jen jako mechanický stupeň, za nímž následuje další – biologický - stupeň čištění, např. zemní (pískový) filtr nebo kořenová čistírna odpadních vod.

U septiku bez biologického stupně čištění je možné očekávat účinnost čištění odpadních vod v ukazateli BSK5 – pouze 15 až 30 %, v ukazateli nerozpuštěné látky (NL) - až cca 50 % a v ukazateli CHSK -  0-20 %.

To znamená, že při normové spotřebě vody  46 m3/osobu/rok = 125 l/den  je nátok BSK5 do septiku  480  mg/l , tj. při shora uvedené účinnosti  je odtok ze septiku 336 - 408 mg/l.

Při dlouhodobě reálné spotřebě vody tj. 85 l/osobu/den  je nátok 705 mg/l a odtok 494 - 600 mg/l. Tyto hodnoty rozhodně nesplňují možnou míru znečištění dle kanalizačního řádu.

Jeden ekvivalentní obyvatel (EO) je vyjádřen vyprodukovaným znečištěním 60 g   BSK5 /den.

V případech, kdy  je veřejná kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno do ní vypouštět odpadní vody přes DČOV, septiky ani přes žumpy.  

Na základě uvedených skutečností sdělujeme následující zásady pro vydávání povolení dle § 18 k vypouštění odpadních vod (OV) do veřejných kanalizací (VK) :

1. kanalizace musí být svým charakterem kanalizací pro veřejnou potřebu - bude ověřováno
   např. tím, zda je na ni vedena majetková a provozní evidence apod.
2. musí být pro ni schválený a platný kanalizační řád
3. vydán souhlas vlastníka či provozovatele VK k vypouštění OV s tím, že tento potvrdí, že odpadní vody jsou vyčištěny na míru znečištění odpovídající schválenému kanalizačnímu řádu – nutno ověřovat navržené hodnoty vypouštěných OV s hodnotami KŘ; tímto souhlasem provozovatel VK přebírá na sebe odpovědnost za kvalitu vypouštěných OV na vyústění z VK 
4. uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod – bude požadována kopie!

Pokud toto nebude splněno, vodoprávní úřad nebude moci žádostem o povolení vyhovět!

Vzhledem k tomu, že většina kanalizací pro veřejnou potřebu není zakončena čistírnou odpadních vod, doporučujeme řádně prověřovat způsob a úroveň čištění OV od jednotlivých producentů a pečlivě posuzovat, zda kvalita OV splňuje požadavky dle kanalizačního řádu a smlouvy o odvádění OV. Dle našeho názoru jsou vyjímečně akceptovatelné pouze septiky tříkomorové, nikoliv dvoukomorové, kde účinnost čištění OV je téměř zanedbatelná.

Závěrem se na Vás obracíme se žádostí o prověření situace viz bod 2) a 4) a urychlené zjednání nápravy. Při uzavírání smluv s jednotlivými producenty odpadních vod považujeme za nezbytné zjišťovat druh a stav jejich čistících zařízení.  

Dále Vás žádáme o prověření vydaných povolení k vypouštění odpadních vod z výústí veřejných kanalizaci ve správě obcí, neboť i na tato povolení se vztahuje čl.II bodu 2 platného znění vodního zákona.

V Písku dne 11.5.2007

Ing. Naděžda Černická  v.r.
oddělení vodního hospodářství
odbor životního prostředí a VLHZ MěÚ Písek